Skip to content

Commit d2837d0

Browse files
committed
finish pj 4.4
1 parent 4d86c56 commit d2837d0

File tree

19 files changed

+40
-1111
lines changed

19 files changed

+40
-1111
lines changed

content/atthakatha/paramatthajotika/404.md

Lines changed: 13 additions & 9 deletions
Original file line numberDiff line numberDiff line change
@@ -3,7 +3,7 @@ title: "清净八颂经注"
33
subtitle: ""
44
lang: "pi"
55
date: 2023-03-17T08:38:18+08:00
6-
lastmod: 2023-03-20
6+
lastmod: 2025-10-07
77
draft: false
88
brewing: false
99
weight: 404
@@ -27,37 +27,41 @@ Bhagavā aññataraṃ theraṃ āṇāpesi “pabbājehi nan” ti. So taṃ pa
2727

2828
#### 795
2929

30-
Tattha paṭhamagāthāya tāv’attho na, bhikkhave, evarūpena dassanena suddhi hoti, api ca kho kilesamalinattā asuddhaṃ, kilesarogānaṃ avigamā sarogam eva Candābhaṃ brāhmaṇaṃ aññaṃ vā evarūpaṃ disvā diṭṭhigatiko bālo abhijānāti **“passāmi suddhaṃ paramaṃ arogaṃ**, tena ca **diṭṭhi**saṅkhātena dassanena **saṃsuddhi narassa hotī”** ti, so evaṃ **abhijānanto** taṃ dassanaṃ **“paraman” ti ñatvā** tasmiṃ dassane **suddhānupassī** samāno taṃ dassanaṃ “magga**ñāṇan**” ti **pacceti**.
30+
Tattha paṭhamagāthāya tāv’attho na, bhikkhave, evarūpena dassanena suddhi hoti, api ca kho kilesa-malinattā asuddhaṃ, kilesa-rogānaṃ avigamā sarogam eva Candābhaṃ brāhmaṇaṃ aññaṃ vā evarūpaṃ disvā diṭṭhigatiko bālo abhijānāti **“passāmi suddhaṃ paramaṃ arogaṃ**, tena ca **diṭṭhi**saṅkhātena dassanena **saṃsuddhi narassa hotī”** ti, so evaṃ **abhijānanto** taṃ dassanaṃ **“paraman” ti ñatvā** tasmiṃ dassane **suddhānupassī** samāno taṃ dassanaṃ “magga**ñāṇan**” ti **pacceti**.
3131

3232
#### 796
3333

34-
Taṃ pana maggañāṇaṃ na hoti, tenāha “diṭṭhena ce suddhī” ti dutiyagāthaṃ. Tass’attho tena rūpadassanasaṅkhātena **diṭṭhena** yadi kilesa**suddhi narassa hoti**, tena **vā ñāṇena so** yadi jātiādi**dukkhaṃ pajahāti**, evaṃ sante ariyamaggato **aññena** asuddhimaggen’eva **so sujjhati**, rāgādīhi upadhīhi **saupadhiko** eva samāno sujjhatī ti āpannaṃ hoti, na ca evaṃvidho sujjhati, tasmā **diṭṭhī hi naṃ pāva tathā vadānaṃ**, sā naṃ diṭṭhi yeva “micchādiṭṭhiko ayan” ti katheti diṭṭhi-anurūpaṃ “sassato loko” ti ādinā nayena tathā tathā vadanti[^1].
34+
Taṃ pana maggañāṇaṃ na hoti, tenāha “diṭṭhena ce suddhī” ti dutiyagāthaṃ. Tass’attho tena rūpadassana-saṅkhātena **diṭṭhena** yadi kilesa**suddhi narassa hoti**, tena **vā ñāṇena so** yadi jāti-ādi-**dukkhaṃ pajahāti**, evaṃ sante ariyamaggato **aññena** asuddhimaggen’eva **so sujjhati**, rāgādīhi upadhīhi **sa-upadhiko** eva samāno sujjhatī ti āpannaṃ hoti, na ca evaṃvidho sujjhati, tasmā **diṭṭhī hi naṃ pāva tathā vadānaṃ**, sā naṃ diṭṭhi yeva “micchādiṭṭhiko ayan” ti katheti diṭṭhi-anurūpaṃ “sassato loko” ti ādinā nayena tathā tathā vadanti[^1].
3535

3636
[^1]: Bodhi: **vadanti** should be corrected to *vadantaṃ*.
3737

3838
#### 797
3939

40-
Na brāhmaṇo ti tatiyagāthā. Tass’attho yo pana bāhitapāpattā **brāhmaṇo** hoti, so maggena adhigatāsavakkhayo khīṇāsavabrāhmaṇo ariyamaggañāṇato aññena abhimaṅgalasammatarūpasaṅkhāte **diṭṭhe** tathāvidhasaddasaṅkhāte **sute** avītikkamasaṅkhāte **sīle** hatthivatādibhede **vate** pathaviādibhede **mute** ca uppannena micchāñāṇena **suddhiṃ na āha**. Sesam assa brāhmaṇassa vaṇṇabhaṇanatthaṃ vuttaṃ. So hi tedhātuka**puññe** sabbasmiñ ca **pāpe anūpalitto**, tassa pahīnattā attadiṭṭhiyā yassa kassaci vā gahaṇassa pahīnattā **attañjaho**, puññābhisaṅkhārādīnaṃ akaraṇato **na-y-idha pakubbamāno** ti vuccati, tasmā naṃ evaṃ pasaṃsanto āha. Sabbass’eva c’assa purimapādena sambandho veditabbo.
40+
Na brāhmaṇo ti tatiyagāthā. Tass’attho yo pana bāhitapāpattā **brāhmaṇo** hoti, so maggena adhigatāsavakkhayo khīṇāsavabrāhmaṇo ariyamaggañāṇato aññena abhimaṅgala-sammata-rūpa-saṅkhāte **diṭṭhe** tathāvidha-sadda-saṅkhāte **sute** avītikkama-saṅkhāte **sīle** hatthivatādi-bhede **vate** pathavi-ādi-bhede **mute** ca uppannena micchāñāṇena **suddhiṃ na āha**.
41+
42+
Sesam assa brāhmaṇassa vaṇṇabhaṇanatthaṃ vuttaṃ. So hi tedhātuka**puññe** sabbasmiñ ca **pāpe anūpalitto**, tassa pahīnattā attadiṭṭhiyā yassa kassaci vā gahaṇassa pahīnattā **attañjaho**, puññābhisaṅkhārādīnaṃ akaraṇato **na-y-idha pakubbamāno** ti vuccati, tasmā naṃ evaṃ pasaṃsanto āha. Sabbass’eva c’assa purimapādena sambandho veditabbo.
4143

4244
#### 798
4345

44-
“Puññe ca pāpe ca anūpalitto, attañjaho nayidha pakubbamāno, na brāhmaṇo aññato suddhim āhā” ti, evaṃ na brāhmaṇo aññato suddhim āhā ti vatvā idāni ye diṭṭhigatikā aññato suddhiṃ bruvanti, tesaṃ tassā diṭṭhiyā anibbāhakabhāvaṃ dassento “purimaṃ pahāyā” ti gātham āha. Tass’attho **Te** hi aññato suddhivādā samānā pi yassā diṭṭhiyā appahīnattā gahaṇamuñcanaṃ hoti. Tāya **purimaṃ** satthārādiṃ **pahāya aparaṃ** nis**sitā ejā**saṅkhātāya taṇhāya **anugatā** abhibhūtā rāgādibhedaṃ **na taranti saṅgaṃ**, tañ ca atarantā taṃ taṃ dhammaṃ uggaṇhanti ca **nirassajanti** ca makkaṭo va **sākhan** ti.
46+
“Puññe ca pāpe ca anūpalitto, attañjaho nayidha pakubbamāno, na brāhmaṇo aññato suddhim āhā” ti, evaṃ na brāhmaṇo aññato suddhim āhā ti vatvā idāni ye diṭṭhigatikā aññato suddhiṃ bruvanti, tesaṃ tassā diṭṭhiyā anibbāhakabhāvaṃ dassento “purimaṃ pahāyā” ti gātham āha.
47+
48+
Tass’attho **Te** hi aññato suddhivādā samānā pi yassā diṭṭhiyā appahīnattā gahaṇamuñcanaṃ hoti, tāya **purimaṃ** satthārādiṃ **pahāya aparaṃ** nis**sitā ejā**saṅkhātāya taṇhāya **anugatā** abhibhūtā rāgādibhedaṃ **na taranti saṅgaṃ**, tañ ca atarantā taṃ taṃ dhammaṃ uggaṇhanti ca **nirassajanti** ca makkaṭo va **sākhan** ti.
4549

4650
#### 799
4751

48-
Pañcamagāthāya sambandho yo ca so “diṭṭhī hi naṃ pāva tathā vadānan” ti vutto, so sayaṃ samādāyā ti. Tattha **sayan** ti sāmaṃ, **samādāyā** ti gahetvā, **vatānī** ti hatthivatādīni, **uccāvacan** ti aparāparaṃ hīnapaṇītaṃ vā satthārato satthārādiṃ, **saññasatto** ti kāmasaññādīsu laggo. **Vidvā ca vedehi samecca dhamman** ti paramatthavidvā ca arahā catūhi maggañāṇavedehi catusaccadhammaṃ abhisameccā ti. Sesaṃ pākaṭam eva.
52+
Pañcamagāthāya sambandho yo ca so “diṭṭhī hi naṃ pāva tathā vadānan” ti vutto, so sayaṃ samādāyā ti. Tattha **sayan** ti sāmaṃ. **Samādāyā** ti gahetvā. **Vatānī** ti hatthivatādīni. **Uccāvacan** ti aparāparaṃ hīnapaṇītaṃ vā satthārato satthārādiṃ. **Saññasatto** ti kāmasaññādīsu laggo. **Vidvā ca vedehi samecca dhamman** ti paramatthavidvā ca arahā catūhi maggañāṇavedehi catusaccadhammaṃ abhisameccā ti. Sesaṃ pākaṭam eva.
4953

5054
#### 800
5155

52-
**Sa sabbadhammesu visenibhūto, yaṃ kiñci diṭṭhaṃ va sutaṃ mutaṃ vā** ti so bhūripañño khīṇāsavo yaṃ kiñci diṭṭhaṃ vā sutaṃ vā mutaṃ vā tesu sabbadhammesu Mārasenaṃ vināsetvā ṭhitabhāvena visenibhūto. **Tam eva dassin** ti taṃ evaṃ visuddhadassiṃ, **vivaṭaṃ carantan** ti taṇhacchadanādivigamena vivaṭaṃ hutvā carantaṃ. **Kenīdha lokasmiṃ vikappayeyyā** ti kena idha loke taṇhākappena vā diṭṭhikappena vā koci vikappeyya, tesaṃ vā pahīnattā rāgādinā pubbe vuttenā ti.
56+
**Sa sabbadhammesu visenibhūto, yaṃ kiñci diṭṭhaṃ va sutaṃ mutaṃ vā** ti so bhūripañño khīṇāsavo yaṃ kiñci diṭṭhaṃ vā sutaṃ vā mutaṃ vā tesu sabbadhammesu Mārasenaṃ vināsetvā ṭhitabhāvena visenibhūto. **Tam eva dassin** ti taṃ evaṃ visuddhadassiṃ. **Vivaṭaṃ carantan** ti taṇhacchadanādivigamena vivaṭaṃ hutvā carantaṃ. **Kenīdha lokasmiṃ vikappayeyyā** ti kena idha loke taṇhākappena vā diṭṭhikappena vā koci vikappeyya, tesaṃ vā pahīnattā rāgādinā pubbe vuttenā ti.
5357

5458
#### 801
5559

56-
Na kappayantī ti gāthāya sambandho attho ca kiñca bhiyyo? Te hi tādisā santo dvinnaṃ kappānaṃ purekkhārānañ ca kenaci **na kappayanti na purekkharonti**, paramattha-accantasuddhi-adhigatattā anaccantasuddhiṃ yeva “akiriyasassatadiṭṭhiṃ **accantasuddhī” ti na te vadanti**. **Ādānaganthaṃ gathitaṃ visajjā** ti catubbidham pi rūpādīnaṃ ādāyakattā ādānaganthaṃ attano cittasantāne gathitaṃ baddhaṃ ariyamaggasatthena visajja chinditvā. Sesaṃ pākaṭam eva.
60+
Na kappayantī ti gāthāya sambandho attho ca: kiñ ca bhiyyo? Te hi tādisā santo dvinnaṃ kappānaṃ purekkhārānañ ca kenaci **na kappayanti na purekkharonti**, paramattha-accantasuddhi-adhigatattā anaccantasuddhiṃ yeva “akiriya-sassata-diṭṭhiṃ **accantasuddhī” ti na te vadanti**. **Ādānaganthaṃ gathitaṃ visajjā** ti catubbidham pi rūpādīnaṃ ādāyakattā ādānaganthaṃ attano cittasantāne gathitaṃ baddhaṃ ariyamaggasatthena visajja chinditvā. Sesaṃ pākaṭam eva.
5761

5862
#### 802
5963

60-
Sīmātigo ti gāthā ekapuggalādhiṭṭhānāya desanāya vuttā. Pubbasadiso eva pan’assā sambandho, so evaṃ atthavaṇṇanāya saddhiṃ veditabbo kiñca bhiyyo so īdiso bhūripañño catunnaṃ kilesasīmānaṃ atītattā **sīmātigo** bāhitapāpattā ca **brāhmaṇo**, itthambhūtassa ca **tassa natthi** paracittapubbenivāsañāṇehi **ñatvā vā** maṃsacakkhu-dibbacakkhūhi **disvā vā** kiñci **samuggahītaṃ**, abhiniviṭṭhan ti vuttaṃ hoti. So ca kāmarāgābhāvato **na rāgarāgī**, rūpārūparāgābhāvato **na virāgaratto**. Yato evaṃvidhassa “idaṃ paran” ti kiñci **idha uggahitaṃ natthī** ti arahattanikūṭena desanaṃ niṭṭhāpesi.
64+
Sīmātigo ti gāthā ekapuggalādhiṭṭhānāya desanāya vuttā. Pubbasadiso eva pan’assā sambandho, so evaṃ atthavaṇṇanāya saddhiṃ veditabbo: kiñ ca bhiyyo? so īdiso bhūripañño catunnaṃ kilesasīmānaṃ atītattā **sīmātigo** bāhitapāpattā ca **brāhmaṇo**, itthambhūtassa ca **tassa natthi** paracitta-pubbenivāsa-ñāṇehi **ñatvā vā** maṃsacakkhu-dibbacakkhūhi **disvā vā** kiñci **samuggahītaṃ**, abhiniviṭṭhan ti vuttaṃ hoti. So ca kāmarāgābhāvato **na rāgarāgī**, rūpārūparāgābhāvato **na virāgaratto**, yato evaṃvidhassa “idaṃ **paran**” ti kiñci **idha uggahitaṃ natthī** ti arahattanikūṭena desanaṃ niṭṭhāpesi.
6165

6266
{{<eof>}}
6367
Suddhaṭṭhakasuttavaṇṇanā niṭṭhitā.

content/khuddaka/suttanipata/404.md

Lines changed: 27 additions & 20 deletions
Original file line numberDiff line numberDiff line change
@@ -25,85 +25,92 @@ js:
2525
#### 795
2626

2727
「我看见清净、最上的无病,人以所见而清净」,
28-
如是证知,了知了最上,「随观清净」,他认可智。
28+
如是证知,了知了最上,以随观清净,他认可智。
2929

3030
“Passāmi suddhaṃ paramaṃ arogaṃ, diṭṭhena saṃsuddhi narassa hoti”;
3131
evābhijānaṃ “paraman” ti ñatvā, suddhānupassī ti pacceti ñāṇaṃ. <q>1</q>
3232
{.pi}
3333

34-
> 1. 这里,先说第一颂之义为:诸比丘!不是以这样的所见而清净,而且,具见的愚人看到了由烦恼垢秽而不清净、由不离烦恼之病而有病的月光婆罗门或其他这样的人后,证知**我看见清净、最上的无病**,且**人以所见而清净**」,他**如是证知****了知了**这所见为**最上**于此所见**随观清净****他认可**此所见为道****
34+
> 1. 这里,先说第一颂之义为:诸比丘!不是以这样的所见而清净,而是看到由烦恼垢秽而不清净、由不离烦恼之病而有病的月光婆罗门或其他这样的人后,具见的愚人证知**我看见清净、最上的无病**,且**人以**此被称为**所见**的知见**而清净**」,他**如是证知****了知了**这知见为**最上**当于此知见**随观清净****他认可**此知见为道****
3535
3636
#### 796
3737

38-
若人以所见而清净,或他以智而舍弃苦
39-
则此有所依者被其它净化,如是语时,见显露他。
38+
若人以所见而清净,或他以智舍弃苦
39+
则此有依持者被其它净化,如是语时,见显露他。
4040

4141
Diṭṭhena ce suddhi narassa hoti, ñāṇena vā so pajahāti dukkhaṃ;
4242
aññena so sujjhati sopadhīko, diṭṭhī hi naṃ pāva tathā vadānaṃ. <q>2</q>
4343
{.pi}
4444

45-
> 1. 但这并非道智,故说第二颂。其意为**若人以**称为所见之色的**所见而**得烦恼的**清净********他以****智而舍弃**生等之****在如是情况下,他****除圣道外的**其它**非清净之道**净化**由贪等所依而为**有所依者**,但如是等人未被净化,所以**如是语时,见显露他**,当他以「世间是常」等方式如是言说时,正是此见说明这随顺于见者:「他是邪见者
45+
> 1. 但这并非道智,因此说了第二颂。其义为**若人以**被称为见色的**所见而**得烦恼的**清净********他以****智舍弃**生等之****当如是时,他只是****除圣道外的**其它**非清净之道**净化**由贪等依持,仍作为**有依持者**被净化,但这样的人未被净化,所以**如是语时,见显露他**,当他以「世间是常」等方式如是如是语时,正是此见说明这随顺见者:他是邪见者。
4646
4747
#### 797
4848

49-
婆罗门不由其它而于所见、所闻、戒禁或所觉说是清净
50-
不染于福与恶,舍弃了所得,不于此造作。
49+
婆罗门不由其它,于所见、所闻、戒禁或所觉而说清净
50+
不染于福与恶,舍弃了执取,不于此造作。
5151

5252
Na brāhmaṇo aññato suddhim āha, diṭṭhe sute sīlavate mute vā;
5353
puññe ca pāpe ca anūpalitto, attañjaho na-y-idha pakubbamāno. <q>3</q>
5454
{.pi}
5555

56-
> 1. 由排除了恶而为**婆罗门**,这以道得证漏尽的漏尽婆罗门,**不由**除圣道智的**其它**生起的邪智**而于**被称为公认祥瑞之色的**所见**、被称为如是种类之声的**所闻**、被称为不违犯的****、象禁等类的****及地等类的**所觉说是清净**。其它(后半颂)是为了赞扬这婆罗门而说。因为他**不染于**三界的**福与**一切****,由舍弃了我见或任何执取而**舍弃了所得**,不作福行等而**不于此造作**,所以如是赞叹他。
56+
> 1. 第三颂。其义为:由排除了恶而为**婆罗门**,这以道得证漏尽的漏尽婆罗门,**不由**除圣道智的**其它**生起的邪智,****被称为共许为祥瑞之色的**所见**、被称为如是种类之声的**所闻**、被称为不违犯的****、象禁等类的****及地等类的**所觉而说清净**
57+
> 1. 其余则是为了赞扬这婆罗门而说。因为他**不染于**三界之**福与**一切****,由舍弃了我见或任何执持而**舍弃了执取**,由不造作福行等被称为**不于此造作**,所以为如是赞叹他而说。且当知一切应与前句相连。
5758
5859
#### 798
5960

60-
舍弃了前者,系缚后者,溺于贪扰,他们不能度脱染著,
61-
他们执取、放弃,如猿猴放开又捉取枝条
61+
舍弃了前者,束缚后者,跟随干扰,他们不能度脱染著,
62+
他们捉取、扬弃,如猿猴放开又抓取枝条
6263

6364
Purimaṃ pahāya aparaṃ sitāse, ejānugā te na taranti saṅgaṃ;
6465
te uggahāyanti nirassajanti, kapīva sākhaṃ pamuñcaṃ gahāyaṃ. <q>4</q>
6566
{.pi}
6667

68+
> 1. 如是,以「不染于福与恶,舍弃了执取,不于此造作,婆罗门不由其它而说清净」说了婆罗门不由其它而说清净,现在,为显示那些由其它而说清净的持见者之不排除此见,说了此颂。
69+
> 1. 其义为:因为**他们**虽然由其它而说清净,由未舍弃见故,犹有抓取和放下,因此,**舍弃了**大师等的**前者,束缚后者,跟随**、被征服于被称为**干扰**的渴爱,**不能度脱**贪等类的**染著**,而未度脱彼则**捉取、扬弃**彼彼法,如**猿猴**之于**枝条**
70+
6771
#### 799
6872

6973
人自己受持了禁戒,随处而往,执著于想,
70-
而智者以明体认了法,宏慧者不随处而往。
74+
而知者以明体认了法,宏慧者不随处而往。
7175

7276
Sayaṃ samādāya vatāni jantu, uccāvacaṃ gacchati saññasatto;
7377
vidvā ca vedehi samecca dhammaṃ, na uccāvacaṃ gacchati bhūripañño. <q>5</q>
7478
{.pi}
7579

76-
> 1. **禁戒**,即象禁等。**随处**即往返、从贱至贵,或从(此)师至(彼)师**执著于想**即执著于欲想等**而智者以明体认了法**,即知第一义的阿罗汉以四道智之明证得了四谛法。
80+
> 1. 第五颂的连结为:凡如「如是语时,见显露他」所说者,他自己受持。这里,**禁戒**,即象禁等。**随处**即反复,或从低至高、从大师到大师等**执著于想**即固著于欲想等**而知者以明体认了法**,即知第一义的阿罗汉以四道智之明证得了四谛法。其余自明
7781
7882
#### 800
7983

80-
他破除了一切法,或任何所见、所闻、所觉,
81-
这具见、坦荡而行者,于此世间,谁与同类?
84+
他平定了一切法,或任何所见、所闻、所觉,
85+
这具见、坦荡而行者,在此世间,谁与同类?
8286

8387
Sa sabbadhammesu visenibhūto, yaṃ kiñci diṭṭhaṃ va sutaṃ mutaṃ vā;
8488
tam eva dassiṃ vivaṭaṃ carantaṃ, kenīdha lokasmi vikappayeyya. <q>6</q>
8589
{.pi}
8690

87-
> 1. **这具见**,即这如是具清净之见者。**坦荡而行者**即以离于爱等的蔽覆而坦荡前行。
91+
> 1. **他平定了一切法,或任何所见、所闻、所觉**,即这宏慧的漏尽者,消除了任何所见、所闻或所觉,或彼等一切法中的魔军,以住立之相平定。**这具见**,即这如是具清净之见者。**坦荡而行者**即以离于爱之蔽覆等而坦荡前行者。**在此世间,谁与同类**,即在此世间,与何爱想或见想者同类?或者,由舍弃彼等故,与何先前所说的贪等同类?
8892
8993
#### 801
9094

91-
他们不造作,不偏好,他们不说「极度清净」,
92-
舍离了被系缚于取著的系缚,不希求世间任何地方
95+
他们不设想,不预设,他们不说「极度清净」,
96+
舍离了系缚于取著的系缚,不对世间任何存有希望
9397

9498
Na kappayanti na purekkharonti, “accantasuddhī” ti na te vadanti;
9599
ādānaganthaṃ gathitaṃ visajja, āsaṃ na kubbanti kuhiñci loke. <q>7</q>
96100
{.pi}
97101

98-
> 1. 由证得第一义极度清净,**他们不说**非极度清净的无作或常见为**极度清净**
102+
> 1. 此颂的连结和语义为:更有什么?因为他们既然如此,不以二种设想和预设中的任一来**设想、预设**,由证得第一义极度清净故,**他们不说**非极度清净的无作见和常见为**极度清净****舍离了系缚于取著的系缚**,即便由取著色等的四种,仍以圣道之剑舍离、切断了系缚、捆缚于自身心相续中取著的系缚。其余自明
99103
100104
#### 802
101105

102-
越过界限的婆罗门已知、已见,他无所摄取,
103-
不染于贪,不染于离贪,于此他更无所执取
106+
婆罗门越过界限,已知、已见,他无所摄取,
107+
不染于贪,不染于离贪,他于此不执取更多
104108

105109
Sīmātigo brāhmaṇo tassa natthi, ñatvā va disvā va samuggahītaṃ;
106110
na rāgarāgī na virāgaratto, tassīdha natthi param uggahītan ti. <q>8</q>
107111
{.pi}
108112

113+
> 1. 此颂是以基于一人的开示而说。而其连结仍与先前相同,当如是知此(连结)与其释义:更有什么?他这样的宏慧者由越过四种烦恼界限而**越过界限**,由排除了恶而为**婆罗门**,且以他心、宿住智**已知**,以肉眼、天眼**已见**,如****这样的对任何都**无所摄取**,即是说无所执著。且他由无有欲贪**不染于贪**,由无有色、无色贪**不染于离贪**,由此,如此等者**于此不**以「此是**更多****执取**任何,即以阿罗汉为顶点完成了开示。
114+
115+
109116
{{<eof>}}清净八颂经第四<br>Suddhaṭṭhakasuttaṃ catutthaṃ.{{</eof>}}

0 commit comments

Comments
 (0)